|
|
Flétna v komorních a koncertantních skladbách Jiřího Temla
Jarkovská, Jana ; KOUTNÍK, Štěpán (vedoucí práce) ; Kunt, Václav (oponent)
Tato disertační práce se zabývá flétnovou tvorbou skladatele Jiřího Temla. Přináší její kompletní seznam od prvních opusů až do roku 2016 včetně informací o premiérách a nahrávkách těchto skladeb. Úvodní kapitola poskytuje rovněž vhled do Temlova životopisu propojeného s přehledem celkového díla tohoto skladatele.
Stěžejní část je věnována mimohudební inspiraci J. Temla a jejímu vlivu na interpretační uchopení Temlových děl. Jiří Teml má ve velké oblibě nehudební oblasti umění, které se velmi silně promítají do jeho tvorby. Řada jeho skladeb (Commedia dell’arte, Pantomima, Hommage à Michelangelo, Kafka...) nese divadelní či výtvarné názvy a skladatel sám přiznává, že určitý mimohudební obsah je pro něj v tvorbě zásadně důležitý. Autorka si klade otázku, zda a jakým způsobem může tento fakt ovlivnit interpretační přístup k Temlovým skladbám. Metodologickým východiskem práce jsou především osobní rozhovory autorky se skladatelem Jiřím Temlem a její vlastní umělecká praxe.
|
|
|
Interpretace psané zprávy
Bečev, Jan ; Sigmund, Tomáš (vedoucí práce) ; Čermák, Radim (oponent)
Abstrakt Tato práce se zabývá možnými způsoby interpretace zprávy v textové podobě. Práce se zaměřuje na procesy, které se odehrávají v mysli čtenáře během aktu interpretování. Hlavním přínosem práce je vytvoření vlastního původního modelu interpretace, založeného na Shannon-Weaverově modelu komunikace a jeho zasazení do širšího kontextu problematiky interpretace textu. První část práce popisuje rozšířený model komunikace Shannon-Weaver a model interpretace, který mu odpovídá. Také je zde popsán model komunikace, upravený specificky pro použití při interpretaci textové zprávy, tak, aby lépe odpovídal mezilidské komunikaci. Dále jsou zde nastíněny aktuální možnosti praktického využití teorie interpretace a detailně popsán termín informační hodnoty zprávy vzhledem k autorovi, čtenáři a objektivnímu pozorovateli. V druhé části je do upraveného modelu komunikace umístěn samotný proces interpretace. Dále je zde na příkladech přiblížena teorie interpretace Umberta Eca, použitá tak, aby odpovídala zaměření práce. Tato teorie je dále rozšířena o prvky z práce D. R. Hofstadtera, Stuarta Halla a S. Peirceho. Důraz je dán na roli čtenáře při interpretaci. Ve třetí části jsou shrnuty předchozí teorie do přehledného postupu interpretace zprávy čtenářem. Tento postup je také vyjádřen pomocí grafického modelovacího nástroje. Ve čtvrté, závěrečné, části předkládám ukázku -- případovou studii, na níž ilustruji postup interpretace textové zprávy podle mého modelu.
|
host ::
RSS.